Barmsko-siamská válka v letech 1593–1600 těsně následovala po konfliktu mezi těmito dvěma národy v letech 1584–1593.Tato nová kapitola byla zažehnuta Naresuanem, králem Ayutthaye (Siam), když se rozhodl využít barmských vnitřních problémů, zejména smrti korunního prince Mingyi Swa.Naresuan zahájil invaze do Lan Na (dnes severní Thajsko), které bylo pod barmskou kontrolou, a dokonce i do Barmy samotné s pokusem dostat se do barmského hlavního města Pegu.Tyto ambiciózní kampaně však byly z velké části neúspěšné a vedly k těžkým ztrátám na obou stranách.Zatímco Naresuan nebyl schopen dosáhnout svých primárních cílů, podařilo se mu zajistit nezávislost svého království a získat zpět nějaké území.Provedl několik obležení a zapojil se do různých bitev, včetně obležení Pegu v roce 1599. Kampaně však nebyly schopny udržet svou počáteční dynamiku.Pegu nebylo dobyto a siamská armáda se musela stáhnout kvůli logistickým problémům a epidemii, která mezi vojáky vypukla.Válka skončila bez jakéhokoli rozhodujícího vítěze, ale přispěla k oslabení obou království, vyčerpání jejich zdrojů a pracovní síly.Konflikt mezi Barmou a Siamem v letech 1593–1600 měl trvalé následky.I když si žádná ze stran nemohla nárokovat úplné vítězství, válka posloužila k upevnění nezávislosti Ayutthayi na barmské suverenitě a do značné míry oslabila barmskou říši.Tyto události připravily půdu pro budoucí konflikty a utvářely geopolitickou krajinu jihovýchodní Asie.Válka je vnímána jako pokračování staletí trvajícího soupeření mezi oběma národy, které se vyznačuje posunem spojenectví, územními ambicemi a bojem o regionální dominanci.