1973 Nov 6 - Nov 25
Jomkipurská válka
Sinai Peninsula, Nuweiba, EgypV roce 1972 nový egyptský prezident Anwar Sadat vyloučil sovětské poradce, což přispělo k izraelské spokojenosti ohledně potenciálních hrozeb zEgypta a Sýrie.V kombinaci s touhou vyhnout se iniciaci konfliktu a předvolební kampani zaměřené na bezpečnost se Izraeli nepodařilo mobilizovat i přes varování o blížícím se útoku.[209]Jomkipurská válka, známá také jako Říjnová válka, začala 6. října 1973, současně s Jomkipurem.Egypt a Sýrie zahájily překvapivý útok proti nepřipraveným izraelským obranným silám.Zpočátku byla schopnost Izraele odrazit útočníky nejistá.Jak Sovětský svaz , tak Spojené státy , pod vedením Henryho Kissingera, spěchaly se zbraněmi svým příslušným spojencům.Izrael nakonec odrazil syrské síly na Golanských výšinách a navzdory počátečním ziskům Egypta na Sinaji překročily izraelské síly Suezský průplav, obklíčily egyptskou třetí armádu a přiblížily se ke Káhiře.Válka měla za následek více než 2000 izraelských úmrtí, značné výdaje na zbraně pro obě strany a zvýšila izraelské povědomí o jejich zranitelnosti.Zintenzivnilo to také velmocenské napětí.Následná jednání vedená americkým ministrem zahraničí Henrym Kissingerem vyústila na počátku roku 1974 k dohodám o uvolnění sil s Egyptem a Sýrií.Válka odstartovala v roce 1973 ropnou krizi, kdy Saúdská Arábie vedla ropné embargo OPEC proti zemím podporujícím Izrael.Toto embargo způsobilo vážný nedostatek ropy a cenové skoky, což vedlo mnoho zemí k přerušení nebo zhoršení vztahů s Izraelem a jeho vyloučení z asijských sportovních akcí.Poválečná izraelská politika viděla vytvoření strany Likud z Gahalu a dalších pravicových skupin v čele s Beginem.Ve volbách v prosinci 1973 labouristé v čele s Goldou Meirovou získali 51 křesel, zatímco Likud si zajistil 39 křesel.V listopadu 1974 získala OOP status pozorovatele v OSN s projevem Jásira Arafata na Valném shromáždění.Ve stejném roce Agranatova komise, vyšetřující nepřipravenost Izraele na válku, obvinila vojenské vedení, ale osvobodila vládu.Navzdory tomu vedla nespokojenost veřejnosti k rezignaci premiérky Goldy Meirové.
▲
●
Naposledy aktualizovánoSun Jan 07 2024