Občanská válka v Myanmaru je pokračující občanská válka po dlouhodobých povstáních v Myanmaru, které výrazně eskalovaly v reakci na vojenský převrat v roce 2021 a následné násilné potlačení protestů proti převratu.^[114] V měsících následujících po převratu se opozice začala sdružovat kolem vlády národní jednoty, která zahájila ofenzívu proti juntě.Do roku 2022 ovládla opozice značné, i když řídce osídlené území.^[115] V mnoha vesnicích a městech vyhnaly útoky junty desítky tisíc lidí.Při druhém výročí převratu, v únoru 2023, předseda Rady státní správy Min Aung Hlaing přiznal ztrátu stabilní kontroly nad „více než třetinou“ městských čtvrtí.Nezávislí pozorovatelé poznamenávají, že skutečný počet je pravděpodobně mnohem vyšší, pouze 72 z 330 městeček a všechna hlavní populační centra zůstávají pod stabilní kontrolou.^[116]Od září 2022 bylo vnitřně vysídleno 1,3 milionu lidí a bylo zabito přes 13 000 dětí.Do března 2023 OSN odhadovala, že od převratu potřebovalo 17,6 milionu lidí v Myanmaru humanitární pomoc, zatímco 1,6 milionu bylo vnitřně vysídleno a 55 000 civilních budov bylo zničeno.UNOCHA uvedl, že přes 40 000 lidí uprchlo do sousedních zemí.^[117]