Velké vojenské porážky, jako byla bitva u Königgrätzu v roce 1866, donutily císaře Josefa přijmout vnitřní reformy.Aby uchlácholil maďarské separatisty, uzavřel císař s Uherskem spravedlivou dohodu, rakousko-uherský kompromis z roku 1867 vyjednaný Ferencem Deákem, kterým vznikla duální monarchie Rakousko-Uherska.Obě říše byly řízeny odděleně dvěma parlamenty ze dvou hlavních měst, se společným monarchou a společnou zahraniční a vojenskou politikou.Ekonomicky byla říše celní unií.Prvním předsedou vlády Maďarska po kompromisu byl hrabě Gyula Andrássy.Stará uherská ústava byla obnovena a František Josef byl korunován uherským králem.Rakousko-Uhersko bylo geograficky druhou největší zemí Evropy po Rusku.Jeho území byla oceněna na 621 540 kilometrů čtverečních (239 977 sq mi) v roce 1905. ^[72] Po Rusku a Německé říši to byla třetí nejlidnatější země v Evropě.Tato éra byla svědkem významného hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech.Dříve zaostalé maďarské hospodářství se na přelomu 20. a 20. století stalo relativně moderním a industrializovaným, ačkoli zemědělství zůstalo dominantní v HDP až do roku 1880. V roce 1873 byly staré hlavní město Buda a Óbuda (starověký Buda) oficiálně sloučeny se třetím městem, Pešti. , čímž vznikla nová metropole Budapešť.Pest vyrostla v administrativní, politické, hospodářské, obchodní a kulturní centrum země.Technologický pokrok urychlil industrializaci a urbanizaci.HDP na hlavu rostlo zhruba 1,45 % ročně od roku 1870 do roku 1913, ve srovnání s ostatními evropskými národy velmi příznivě.Vedoucími průmyslovými odvětvími této ekonomické expanze byla elektřina a elektrotechnika, telekomunikace a doprava (zejména stavba lokomotiv, tramvají a lodí).Klíčovými symboly průmyslového pokroku byly koncern Ganz a Tungsram Works.Mnoho ze státních institucí a moderních správních systémů Maďarska bylo založeno během tohoto období.Sčítání lidu v maďarském státě v roce 1910 (kromě Chorvatska) zaznamenalo rozložení obyvatelstva v maďarštině 54,5 %, rumunštině 16,1 %, slovenském 10,7 % a němčině 10,4 %.^[73] Náboženským vyznáním s největším počtem stoupenců byl římský katolicismus (49,3 %), dále kalvinismus (14,3 %), řecké pravoslaví (12,8 %), řecký katolicismus (11,0 %), luteránství (7,1 %) a judaismus. (5,0 %)