Koncem 19. a začátkem 20. století prošlo Švédsko významnou politickou a ekonomickou modernizací, která zemi proměnila v demokratičtější a industrializovanější národ.
Politická modernizace
V roce 1866 Švédsko zrušilo staletý stavovský Riksdag, který zastupoval čtyři společenské třídy (šlechtu, duchovenstvo, měšťany a rolníky). Na jeho místě Švédsko zavedlo moderní dvoukomorový parlamentní systém sestávající ze dvou komor, což znamenalo zásadní krok směrem k demokratičtější struktuře vládnutí. Tato reforma byla zaměřena na vytvoření reprezentativnějšího a efektivnějšího politického systému, který by lépe vyhovoval novým sociálním a ekonomickým výzvám země.
Na počátku 20. století pokračovaly politické reformy zavedením všeobecného mužského volebního práva v roce 1909, což významně rozšířilo voličskou základnu a poskytlo více občanům hlas v politickém procesu. To připravilo půdu pro další demokratické reformy, včetně případného rozšíření volebního práva na ženy v roce 1921.
Ekonomická modernizace
Ve stejné době Švédsko zažilo rychlou industrializaci, přechod od primárně agrární společnosti k moderní průmyslové ekonomice. Klíčová průmyslová odvětví, jako je ocelářství, dřevařství a strojírenství, rostla a urbanizace se zrychlila, když se lidé stěhovali z venkova do měst za prací. Tato průmyslová transformace položila základy budoucí prosperity Švédska a připravila půdu pro rozvoj jeho moderního sociálního státu.