Support HistoryMaps

Settings

Dark Mode

Voice Narration

3D Map

MapStyle
HistoryMaps Last Updated: 02/01/2025

© 2025 HM


AI History Chatbot

Ask Herodotus

Play Audio

Návod: Jak to funguje


Zadejte svůj dotaz / požadavek a stiskněte Enter nebo klikněte na tlačítko Odeslat. Můžete požádat nebo požádat v jakémkoli jazyce. Zde je několik příkladů:


  • Kvíz mě o americké revoluci.
  • Navrhněte nějaké knihy o Osmanské říši.
  • Jaké byly příčiny třicetileté války?
  • Řekni mi něco zajímavého o dynastii Han.
  • Ukažte mi fáze stoleté války.
herodotus-image

Zeptejte se zde


ask herodotus

History of Latvia

Parlamentní éra v Lotyšsku

© Anonymous

History of Latvia

Parlamentní éra v Lotyšsku

1920 Jan 1 - 1934
Latvia
Parlamentní éra v Lotyšsku
Riga , Pohled na staré město a nábřeží Daugava 30. léta 20. století. © Anonymous

Po zajištění nezávislosti Lotyšska začala parlamentní éra volbami do ústavního shromáždění v dubnu 1920, po nichž následovalo přijetí lotyšské ústavy v roce 1922. Toto období se vyznačovalo častými změnami vlády, ekonomickými reformami a spory o hranice, ale skončilo náhle se státním převratem v roce 1934.


První lotyšské volby odrážely roztříštěnost jeho politického prostředí. Sociálně demokratická dělnická strana získala nejvíce křesel, ale odmítla se připojit ke koaličním vládám, což vedlo k nestabilním vládám vedeným většinou Lotyšským svazem farmářů. Za pouhých 12 let vidělo Lotyšsko 13 různých vlád a 9 premiérů. Během tohoto období se konaly čtyři parlamentní volby (1922, 1925, 1928, 1931). V předsednictví se střídali Jānis Čakste (1922–1927), Gustavs Zemgals (1927–30) a Alberts Kviesis (1930–34). Rozdělení mezi stranami a rostoucí politická nestabilita však později přispěly k převratu Kārlise Ulmanise v roce 1934.


Hraniční spory a řešení

Lotyšsko čelilo hraničním konfliktům s Estonskem, Litvou a Polskem:


  • Severní hranice: Estonsko a Lotyšsko se střetly kvůli regionu Valka, ale vyřešily to arbitráží vedenou Brity. Lotyšsko si ponechalo farnost Ainaži, zatímco Estonsko dostalo většinu Valky.
  • Jižní hranice: Lotyšsko a Litva se sporily o kontrolu nad Palangou a Aknīste, ale v roce 1921 arbitrážní výbor udělil Palangu Litvě a Aknīste Lotyšsku.
  • Polská hranice: Lotyšsko a Polsko se po spolupráci proti Sovětům vyhnuly konfliktu. V roce 1929 Lotyšsko kompenzovalo polským vlastníkům půdy ztráty podél společné hranice.


Zahraniční vztahy

Lotyšsko se zaměřilo na budování aliancí a zajištění mezinárodního uznání. Zigfrīds Anna Meierovics, klíčová lotyšská diplomatka, zajistila vstup země do Společnosti národů v roce 1921. Přes počáteční naděje na pobaltskou unii podepsalo vojenskou alianci v roce 1923 pouze Lotyšsko a Estonsko. Lotyšsko udržovalo vyrovnané vztahy jak s Německem, tak se Sovětským svazem a zároveň rozšiřuje diplomatické mise po celé Evropě.


Hospodářská politika a výzvy

Pozemková reforma byla základním kamenem lotyšské hospodářské politiky. Vláda vyvlastnila německé statky a přerozdělila půdu 54 000 novým drobným farmářům, čímž Lotyšsko proměnilo v národ drobných farmářů zaměřených na mléčné farmy. Tato reforma oslabila německou elitu a podpořila lotyšské vlastnictví půdy.


Lotyšsko také spustilo svou vlastní měnu, poprvé zavedlo lotyšský rubl v roce 1919, následovaný lotyšským latem v roce 1922 ke stabilizaci ekonomiky. V roce 1923 už země hospodařila s rozpočtovými přebytky, s velkými investicemi do školství a obrany. Velká hospodářská krize v roce 1929 však způsobila nezaměstnanost, pokles exportu a rozpočtové deficity. Lotyšsko přešlo na státní monopoly a uzavřelo obchodní dohody s Francií, Německem a Spojeným královstvím, aby přežilo hospodářský pokles.


Politická fragmentace a sociální nepokoje

Lotyšská demokracie byla poznamenána politickou nestabilitou. Sociální demokraté kontrolovali post předsedy, ale odmítli se připojit ke koaličním vládám, což vedlo k neúčinnému vládnutí. Pravicové strany, jako lotyšský svaz farmářů, vedly mnoho krátkodobých vlád. Extrémně nacionalistická strana Pērkonkrusts získala určitý vliv, odrážející rostoucí nacionalistické a protiněmecké nálady.


Etnické menšiny, včetně Němců, Židů a Poláků, měly své vlastní malé strany, které se často účastnily koalic. Mezitím komunisté operovali v podzemí a získali křesla v parlamentu pod maskovanými nálepkami, než byli v roce 1933 zakázáni.


Neschopnost sestavit stabilní vlády a ekonomické těžkosti hospodářské krize oslabily důvěru veřejnosti v demokratický systém. V květnu 1934 provedl Kārlis Ulmanis – ze strachu, že by nadcházející volby mohly snížit jeho vliv – státní převrat. Rozpustil parlament, pozastavil politické strany a nastolil autoritářský režim, čímž ukončil parlamentní éru.


Parlamentní éra položila základy lotyšských demokratických institucí, včetně ústavy a volebního systému. Politická roztříštěnost a ekonomické problémy však omezily účinnost vlády a připravily půdu pro autoritářství. Navzdory těmto potížím toto období znamenalo přechod Lotyšska od agrární závislosti k industrializaci a diplomatické integraci do evropského politického řádu.

Naposledy aktualizováno: 10/23/2024

Support HistoryMaps

Existuje několik způsobů, jak podpořit projekt HistoryMaps.

Navštivte obchod
Darovat
Poděkujte